Charta romského lidu
Romové přišli do Evropy před vice jak 500-ti lety a jejich historie a kultura se stala
nedílnou součástí většiny evropských zemí. I přes to, že romský lid nikdy nezpůsobil
žádný mezinárodní konflikt, nezačal žádnou válku a nikdy se nesnažil dobít území
jiného státu, vždy byli Romové terčem nenávisti, utlačování a útoků. Za posledních
300 let byli Romové pronásledováni, zotročování, utiskováni, mučeni, vyhlazováni,
I přes existenci mezinárodních úmluv zajištující práva a svobody všem občanům,
Romové se často stávají obětmi soustavného porušování lidských práv a
demokratických svobod.
Největšími socio-ekonomicko-bezpečnostními problémy v celo-evropském měřítku
vidíme v:
- Chudoba – Už přes dvě dekády Evropská unie vynakládá obrovské finanční
prostředky na likvidaci této romské chudoby a na zlepšení celkové situace
Romů v Evropské Unii. Problémem ale je, že tyto finanční toky které putují do
evropských zemí kde žijí Romové nikdo nekontroluje nebo je tato kontrola
nedostatečná a neefektivní. Kvůli nedostatečné kontrole a auditu těchto
finančních toků , dochází ve všech zemích k obrovské korupci, podvodům a
ještě většímu zbídačení Romů , které se umělé udržuje aby se poukazovalo na
nedostatek finanční podpory pro Romy. Místo efektivního a cíleného využití
evropských dotací, stále existují a vznikají nové ghetta, vyloučené lokality a
romské osady. Jsou to místa k životu, kde lidé neznají přísun vody, nemají
elektrifikaci, plynofikaci a hlavně nemají komunální odpad. Jsou známé
případy kdy kontejnery byly odvezeny po 10 letech v místech kde žije
minimálně 5000 osob. Hromadí se odpad a ten přináší potkany, jsou hlášeny
případy dětí pokousaných hlodavci a nemluvě o strašný hygienických
podmínkách a nemocích. Ze sociologického hlediska jsou tyto místa úrodné na
kriminalitu, prostituci a drogově závislých mladých lidech kteří hledají v
drogách útěchu často jen z hladu a nebo tím řeší deprese a jiné zdravotní
problémy.
- Násilí a rasismus – I přes to, že jsou Romové součástí evropského kontinentu
už více než 1000 let, někteří jedinci stále považuji Romy za cizince a psance,
kteří by se neměly slučovat a žít na tomto kontinentě.
Jedním z největších společenských, ale take bezpečnostních problémů
ohrožující komunitní soudružnost je v dnešní Evropě vzrůst infiltrace ultrapravicových a neo-nacistických stran a přívrženců.
Vlády tolerují nebo nedostatečně prezentují rasistické útoky. Příkladů je hned
několik – napadení malých romských děti, několik-set rasových vražd po celé
Evropě, nenávistný a urážlivý politický diskurz, vznik nových xenofobních
politických stran – jinými slovy, celá společnost se radikalizuje.
A my voláme po přísných represivních zákonech v celé Evropě na ochranu
všech občanů, bez rozdílu.
- Nedostatek zastoupeni Romů ve všech sférách veřejného života
- Segregace romských děti, které jsou stále často zařazovány do segregovaných
škol nebo tříd a nedostává se jim adekvátního vzdělání.
- Diskriminace na trhu práce a v bytové sféře
- Politický diskurz hanobící Romy a utrpení Romů během Holokaustu
- Netransparentní využívání evropských dotací určené na integraci Romů
- Instituce a organizace reprezentující zájmy Romů, bez romské reprezentace
Proto vyzíváme vlády všech zemí a evropské instituce, aby zamezili dalšímu
porušování práv a svobod Romů a zajistili rovné příležitosti pro integraci a občanské
angažovanosti.
Věříme, že aplikací následujících opatření a společným úsilím budeme schopni
zamezit napětím ve společnosti a poskytnout první a humánní příležitost všem
Romům se stát uznávanou součástí evropského společenství.
Opatření 1: Romský Kongres – nová instituce zodpovídající se Radě Evropy. Kongres
bude zodpovědný za koordinaci projektů, které budou mít za cíl zlepšit
socio-ekonomické podmínky Romů v Evropských státech.
V Evropě žije více než 12.000.000 Romských obyvatel. Tento počet je
větší než počet obyvatel některých členských zemí. Jelikož Romové
nemají svou zemi, která by vyslala svého zástupce, navrhujeme zřízení
romského kongresu.
Opatření 2: Audit evropských dotací, určených na integraci Romů, v plném rozsahu
pomocí úřadu OLAF (European Anti-Fraud Office).
Opatření 3: Revize a úprava legislativy upravující trestné činy z nenávisti ve všech
členských zemích
Vypracoval Štefan Pongo a Petr Torák
